Kardinál Baldisseri zvyšuje zmatek, prohlašuje prorodinná koalice

ŘÍM, 25. ledna 2015:

Mezinárodní koalice prorodinných seskupení Voice of the Family (Hlas rodiny, LPP je také členem), tvrdí, že kardinál Lorenzo Baldisseri svými poznámkami hlouběji podrývá učení Církve o nerozlučitelnosti manželství.
Kardinál Baldisseri, zodpovědný za organizaci nadcházející synody o rodině, oslovil mezinárodní konferenci pořádanou Pontifikální radou pro rodinu (PRR) 22. – 24. ledna 2015. Cílem této konference bylo poskytnout asi 80 laickým seskupením příležitost přispět PRR svými vstupy k synodě, která se má konat v říjnu 2015.

Baldisseri hájil právo kardinála Waltera Kaspera tvrdit, že by rozvedeným osobám žijícím v Církví neuznávaném svazku, mělo být povoleno přijímat eucharistii. V reakci na námitku zastánce rodin řekl Baldisseri delegátům, že bychom neměli být „šokováni“ teology, kteří oponují církevnímu učení. Řekl, že se dogma může vyvíjet, a že by nemělo smysl svolávat synodu, kdybychom měli jen opakovat, co bylo vždycky říkáno. Poznamenal také, že to, že byl určitý přístup zastáván po dva tisíce let, neznamená, že nemůže být zpochybněn.

Patrick Buckley mezinárodní zmocněnec Society for the Protection of Unborn Children (Společnost pro ochranu nenarozených dětí, Velká Británie) k tomu řekl: „Církevní učení o nerozlučitelnosti manželství je založeno na slovech Ježíše Krista. Tato slova byla pronesena před dvěma tisíci lety, ale pro katolíky zůstávají nezměnitelným Božím zákonem.“

Maria Madise, ředitelka Voice of the Family, řekla: „Kardinál Baldisseri veřejně napomenul delegáta, který protestoval proti útokům na katolické učení. Bylo zajímavé, že odmítl udělat totéž, když o chvíli později jiný delegát popřel učení Církve o antikoncepci. Vznikl dojem, že jediným hříchem dnes může být zastání se toho, co Církev vždycky učila.“

Dále Madise pokračovala:

„Zdálo se, že konference může diskutovat o všem, včetně otázek, které už byly církevním magisteriem vyřešeny. Taková diskuse odvádí od úkolů najít opravdová řešení problémů, kterým čelí dnešní skutečné rodiny. Hrozná zla, jako potrat, eutanázie a útoky na rodičovská práva se v diskusích téměř neobjevila. Patří také ke klíčovým tématům, která chyběla v závěrečné zprávě synody z roku 2014. Trpícím rodinám nepomůže sofistika profesionálních rebelantů, ať už jde o teology nebo laiky.“

Voice of the Family vyzývá všechny, aby se připojili k modlitbě za jasné potvrzení katolického učení o manželství a rodině v jakémkoliv výchozím dokumentu, který Pontifikální rada po této konferenci vydá.

[http://voiceofthefamily.info/wordpress/?p=674]

Komentář Davida Prentise:

   Člověk se ptá, proč chtějí rozvedení a na úřadech znovasezdaní lidé za každou cenu přijímat Krista v nejsvětější svátosti. Neuvědomují si, že přijímání ve stavu těžkého hříchu vede k záhubě? (srov. 1 Kor. 11,27-29). Sv. Jan Pavel II. uvádí možnost, jak by mohli lidé v této situaci chodit k přijímání: „Konkrétně to znamená, že nemohou-li se muž a žena z vážných důvodů – například kvůli výchově dětí – rozejít, jak by byli povinni, zavážou se, že budou žít v úplné zdrženlivosti, totiž že se zdrží úkonů, které jsou vyhrazeny manželům.‘“ (Familiaris consortio 84). Je to cesta velmi těžká; otázka však je: „Jakou má pro mne cenu přijímat Pána v eucharistii?“ Ale jak o tom uvažují věřící v západních zemích, odkud přicházejí dva zmínění kardinálové, kde značná část věřících ani nevěří v proměňování a skoro nikdo nechodí ke zpovědi? Že jim jde o to nevypadnout z normy ve společenství farnosti nebo zatlačit do pozadí pocit hříchu z chyb v minulosti?

Dovoluji si nesouhlasit s výrokem kardinála Baldisseriho, že se dogma může vyvíjet. Je nepřestavitelné, že by Pán Ježíš myslel, že by se jeho učení o nerozlučitelnosti manželství mohlo jednou změnit. Vždyť je podstata člověka neměnitelná. Adam a Eva jsou pro nás zrcadla, ve kterých vidíme sami sebe. Příběhy patriarchů v knize Genesis by tvořily vděčné materiály pro dnešní bulvární tisk! Podstata dogmat je neměnitelná; mění se jen situace, na které se mají aplikovat. Nápadným příkladem naší doby je situace embryií produkovaných při asistované reprodukci. O tom nemohli mít staří patriarchové vůbec pojem.

Proč je ale krize v manželství, a proč je tolik potratů? Důvod je jasný: od té doby, kdy je antikoncepce považována za neodmyslitelnou součást života, je sexualita degradována na pouhý zdroj zábavy, při které se manželé vzájemně zneužívají a ve které děti nemají místo. Děti jsou ale přirozeným ovocem lásky manželů. Odmítání dětí znamená odmítání lásky. A když antikoncepce selže, musí být chyba (dítě) zlikvidována. Když jde u sexuality jen o zábavu, může k tomu každá sexuální aktivita sloužit, včetně homosexuální. Máme dnes ovoce téměř půl století neposlušnosti učení Humanae vitae. K řešení nutně patří cílená propagace předmanželské a manželské čistoty podle učení této encykliky; bez ní se situace nezlepší.

(Noviny z rodiny č. 109 – leden 2015)