Vliv hormonů na následné těhotenství

V našich školách přibývá žáků s tzv. lehkou mozkovou dysfunkcí. Jinak inteligentní a schopné dítě má třeba potíže číst nebo psát, plete si číslice a písmena (dyslexie, dysgrafie, dysortografie apod.) nebo je hyperaktivní. Jedním vysvětlením vzniku takové poruchy může být těžký porod.

20276035921_af7c381ed6_o

Jiné nabízí lékárník Jens Bielenberg v odborném časopise Osterreichische Apotheker-Zeitung (23/2001). Jeho práce je podložena celkem 30 odkazy na odbornou literaturu v angličtině a němčině. V úvodu svého desetistránkového článku zmiňuje Bielenberg Britský institut pro neurofyziologickou psychologii, který se zabývá neurofyziologickým vývojem dítěte. Jeho pracovníci zjistili, že nedostatečná výživa, nemoc matky stejně jako hormonální preparáty během těhotenství nebo před ním ovlivňují motorický vývoj dítěte a jeho schopnost se učit. Zprávy o jejích vedlejších účincích jsou patrně stejně staré jako sama hormonální antikoncepce. Četné studie ukazují na poruchy látkové přeměny uhlohydrátů a tuků, srážlivosti krve, krevního tlaku a funkce jater.

Z důvodu negativního vlivu steroidních prostředků regulace početí na dozrávací proces vaječné buňky doporučují mnozí autoři čekat až na spontánní pravidelné cykly nebo alespoň tři měsíce po vysazení látek bránících ovulaci.

 

Už v roce 1969 bylo známo přes 60 klinických parametrů, k jejichž změně mohlo dojít po užívání pilulky. Bielenberg přikládá tabulku z jenského sympozia o hormonální kontracepci z r. 1985. Je v ní vyznačeno 96 laboratorně analytických parametrů, z nichž byly u 88 zaznamenány změny ovlivněné látkami bránícími ovulaci. Hormonální kontracepce zastává dominantní postavení mezi metodami regulace početí. Malá pozornost byla však dosud věnována otázce, zda může nedostatek minerálů a vitamínů, který je možným důsledkem užívání hormonální kontracepce, ještě po jejich vysazení ovlivnit vývoj dítěte před narozením nebo po něm. Bielenberg cituje tři odborné studie, které zaznamenaly statisticky významný vzestup poškození nervové tkáně u dětí, jejichž matky užívaly v posledních třech měsících před početím orální kontraceptiva, nebo registrovaly zvýšený počet vrozených vad po použití sexuálních hormonů. Podle Foresight institutu je možno zlepšit plodnost partnerů, průběh těhotenství a vývoj dítěte cílenými dávkami vitamínových a minerálových doplňků. Bielenberg se naopak pokouší objasnit souvislost mezi užíváním orálních kontraceptiv a poruchami neurofyzického vývoje dítěte v důsledku nedostatku vitamínů a minerálů. Na podkladě četných odborných studií a vědeckého poznání endokrinologických procesů v lidském organizmu vysvětluje jejich vzájemné působení.

 

Čekací doba mezi užíváním orálních kontraceptiv a těhotenstvím

Z důvodu negativního vlivu steroidních prostředků regulace početí na dozrávací proces vaječné buňky doporučují mnozí autoři čekat až na spontánní pravidelné cykly nebo alespoň tři měsíce po vysazení látek bránících ovulaci. Výzkum spontánních potratů po užívání těchto látek ve vztahu ke změnám placenty a dělož­ní tkáně (endometria) vede však k odhadu, že jsou ještě šest až dvanáct měsíců po jejich vysazení často prokazatelné poruchy.

 

Změny funkcí endometria při spontánních potratech dosahují vrcholu během šesti měsíců po vysazení hormonální kontracepce, poruchy funkce placenty lze pozorovat ještě po dvanácti měsících. Míra těchto vážných poškození závisí na druhu preparátu a jsou nejvíce prokazatelná po užívání převážně gestagenových přípravků bránících ovulaci. U dětí zplozených během šesti měsíců po vysazení orálních kontraceptiv se vyskytují anomálie nebo vrozené vady významně častěji než u kontrolní skupiny. Principiálně musíme vycházet z předpokladu, že vývoj v blastocystní fázi, tedy do 15. dne po početí, podléhá zákonu „všechno nebo nic“, tzn. že buďto dojde kvůli plodu škodícím vlivům ke spontánnímu potratu, nebo k nerušenému dalšímu vývoji blastocysty. K vývojovým vadám dochází většinou mezi 15. a 60. dnem po početí, v době kdy vznikají orgány.

 

Kontraceptiva ztěžují v organizmu příjem nebo zvyšují spotřebu některých, pro vývoj orgánů nezbytných látek. V řadě různých látek zdůrazňuje Bielenberg význam zinku, hořčíku, vitamínů B6 aB12, kyseliny listové a vitamínu A. Nedostatek hořčíku může působit zvýšení krevního tlaku a omezit prokrvení dělohy a placenty. Zpoždění vývoje způsobené podvýživou může pak mít za následek potíže v učení a chování. Zinek je především důležitý pro buněčnou stavbu, ale i pro imunitu tě­hotné ženy. Výsledky některých výzkumů ukazují, že především záněty v genitální oblasti, ale i jiná onemocnění mohou negativně ovlivnit zrání mozkových buněk vyvíjejícího se dítěte. K dalším komplikacím může vést chemicky pozměněné toxické kadmium, které se namísto zinku nenávratně integruje do biologických procesů. Nízká hladina zinku v plazmatu je spojována s patologicky prodlouženým průběhem porodu. Vitamíny B6 , B12 akyselina listová hrají významnou roli ve vývoji nervové tkáně a jejich nedostatek je spojován např. s rozštěpem páteře. V případě vitamínu A může dojít k vážným poškozením jak při jeho nedostatku, tak při nadbytku. Může mít např. za následek nadměrné hromadění tekutin v mozku a v kostní dřeni. Zvýšenou spotřebu vitamínů, minerálů a stopových prvků lze po předcházejícím užívání hormonální antikoncepce jen těžko pokrýt normálním příjmem potravy. Navíc si ženy tuto spojitost většinou vůbec neuvědomují. Bielenberg doporučuje čekat s otěhotněním jeden rok od vysazení pilulky a cíleně zlepšovat dietu, aby se organizmus zásobil důležitými látkami.

 

Na článek komentoval Dr. Rötzer na setkání INER ve Quartenu (5.2003), že doporučuje ženám, které chtějí vysadit hormonální antikoncepci ve snaze docílit početí, aby začaly užívat hořčík již před ukončením posledního balení pilulky. Negativní působení hormonální antikoncepce na hladiny důležitých látek v organizmu a dietní řešení problému popisuje Marilyn Shannonová v knize Plodnosť, cykly a výživa.

 

Michaela Prentisová, (Zprávy LPP č. 52, září 2003)